REPORT
Report z koncertu Zion Train od Sody
Legendární dub formace Zion Train opět dorazila do Čech a já u toho nemohl chybět... Koncert se odehrál v pátek 26. dubna v Jablonci nad Nisou. Návštěvnost byla jako na narozeninové párty, a to nejspíše mělo za důsledek i slabší výkon kapely. Ta přijela v nové sestavě a přivezla představit i novou muziku...
Čistě náhodou jsem se dva dny před koncetem dozvěděl o vystoupení Zion Train v Jablonci nad Nisou... Jelikož je pro mě tato formace srdcovou záležitostí, nepřemýšlel jsem dlouho. Obvolal jsem kamarády, připravil jsem si červeno-žluto-zelenou rasta mikinu a těšil se, jak zase budu v transu z jejich muziky. Kvůli pracovním povinnostem jsme do Eurocentra dorazili při posledních tónech skvělého českého reggae zpěváka, který si říká Colectiv. Tady jsme ho mohli vidět s kapelou, což pro mě byla premiéra. U vstupu byla připravena anketa, kde se nás slečna ptala, jak jsme se o akci dozvěděli. To bylo celkem úsměvné, když jsem po cestě řešil, že nečekám velkou návštěvnost kvůli špatné propagaci. V předsálí jsme se zdravili s hlavní postavou Zion Train - Neilem Perchem. Ten vzpomínal na poslední vystoupení v Čechách v loňském roce na festivalu Cultural Reggae Vibez v Hořicích a mluvil hlavně o atmosféře festivalu a krásných holkách... :)
Netrvalo dlouho a už jsme je měli na pódiu. Ale co to? Kdo to je?! Jedinou známou postavou byl Neil. Když jsem začal počítat, kolikrát jsem tuto kapelu viděl na živo, nestačila mi jedna ruka, ale v této sestavě jsem je ještě nezažil... Za mikrofonem byl místo Dubdaddyho pro mě neznámý černoch a dechovou sekci také zastupovali pro mě neznámí "dechaři". Začátek koncertu vypadal slibně, zpěvák dával koncertu jiný rozměr, než jsem znal. Ale říkal jsem si, že více reggae a ethna neuškodí... Později se ovšem ukázalo, že zpěvák buď nemá svůj den, nebo něčeho přebral. Z parketu vypadal velmi komicky. Na nohou měl sportovní kecky, tričko v kalhotech a jeansovou bundu. Takový "moderní rasta", který akorát uměl řvát stále stejné hlášky. Žádný zpěv, žádné burcování publika. Dechová sekce měla výkon bezchybný - přesně věděla, kdy přišel její čas, ale podle výrazu si koncert moc neužívala. Kde však byli ti dva "staříci", kteří to uměli tak rozjet?!
Všechno zachraňoval Neil Perch a jeho nová produkce. Většinu koncertu hrál nové věci nebo skladby z posledního alba "State Of Mind". Ať už však hrál Neil cokoliv, vždycky z toho byl slyšet ten originální zvuk Zion Train. Dub okořeněný ethnem, technem nebo jinou elektronikou dával dohromady skvělou hudbu, z níž se člověk dostával snadno do transu. Dneska tomu ale stále něco chybělo... Neil vždycky nakousnul nějaký známý beat a už jsme si říkali, že teď, teď se to rozjede, ale pořád nic. Většina koncertu se nesla v pomalejším dubovém tempu a zřejmě nás tedy šetřili až na konec. Tam to začalo pěkně šlapat, tak, jak je známe, a Neil přidával pod kotel! Rychlé techno a dub a vše vygradovalo při poslední skladbě "War In A Babylon". Říkal jsem si, že jednou z ní dostanu infarkt! Hodně nás překvapila délka koncertu, který měl téměř dvě hodiny, zklamal nás ovšem zvuk, který nestál za nic. Na parketu jsme se normálně bavili, aniž bychom na sebe museli křičet. Celkově zvuk nebyl čistý, ani zpěvák nebyl moc slyšet. Zkrátka průkopnicí dubu v Evropě by si zasloužili mnohem lepší zvuk...