Electric Kingdom

Benešovský kulturák je pravidelným hostitelem velkých, menších, kvalitních i spíše komerčních zábav (nevylučuji žádnou kombinaci těchto typů:) I tentokráte hostil party s elektrizujícím názvem Electric Kingdom, která je synonymem pro německou taneční scénu posledních několika let. Na samém počátku se k mixu postavil Haito, který do zvolna se zaplňujícího sálu pumpoval řádně hutné beaty. Jeho mix spočíval především v rychlé práci s faderem. Mix byl tedy hodně krátký. To má samozřejmě pro tento typ DJs velkou výhodu: můžou si po čas hraní odskočit na bar koupit něco k pití. :) Následoval jej Orbith, který zahrál skoro to samé, co jsem měl možnost slyšet předešlý den v Chuchli. Samozřejmě se však jeho set netlačil ke konci do hutného techna. Připravil tak ornou půdu pro dvojici Lexy & K-Paul. To už byla hlavní stage plná. Tato dvojice se postarala velkou měrou o rozhýbání se do té doby trochu zdrženlivého davu. I jejich technika se dá popsat jako faderová, tedy rychlá výměna desek a krátké, ale úderné mixy. Když se z pod jejich rukou dostala do éteru C.C.Catch, pop diva let 80., s úsměvem jsem zavzpomínal...

Nebudu lhát... to, co jsem prozatím slyšel na hlavní stage v podání Haita, Orbitha a dua Lexy & K-Paul mě neuspokojilo. Odešel jsem tedy radši do nižších pater, kde to v té době roztáčeli Loutka a Dan Cooley. O tom, co předváděli Westbam a Afrika Islam doplní mé úvahy kolega Myclick. :)

Ta doba, kdy jsem na Westbama poskakoval v Alfě nebo v klubu Radost FX a užíval si v jeho podání jeho vlastní tracky Wizards Of The Sonic nebo Bam Bam Bam, je už dávno pryč... Proto mě zajímalo, čemu Westbam holduje dnes a v čem je vlastně jiný, než o dvacet let mladší kolegové, kteří se teď kolem gramofonů vynořili. Stát půl metru od velkého (malého:) Maximiliana Lenze a jeho neméně slavného pomocníka z New Yorku - Afriky Islama, byl pro mě zážitek na celý život. Oba působili za čtyřmi gramofony neskutečně vyrovnaně a přitom si ten divokej mejdan sami užívali. Afrika díky své obtloustlé postavě a vedru neustále funěl a vyplazoval jazyk, zatímco Westbam do sebe lil plechovky piva. Jejich společné hraní vypadalo tak, že Westbam sázel na gramofony jednu electro desku za druhou, hrál si s faderem, šavlemi i korekcemi, zatímco Afika alias Mr. X měl v ruce buď mikrofon, do něhož nejčastěji vykřikoval představovací hlášky "Mr. X" a "Mr. Y", nebo prvotřídně scratchoval. Nebyla to však ta kulometná Trávova palba, tohle byly scratche se slovíčky, někdy i s jednotlivými písmenky, které hbité ruce vracely zpět. Pokud někdo zvládá kontakt s publikem, pak jsou to právě oni dva. Afrika zvolal "Mr. X" - Westbam zkřížil ruce nad hlavou, při "Mr. Y" ze svého těla zase Westbam vytvořil jedno tvrdé Y. :) Fanoušků si neskutečně vážili. Tipnul bych si, že za tu dobu svého hraní vystřihli svůj podpis snad stokrát. S lidmi si podávali sem a tam fixy, obaly desek, dokonce i trička, čas od času předali lístky se svými podpisy dvojce Lexy & K-Paul, kteří se nadšeně hemžili za nimi, aby tak zájemce potěšili čtyřmi podpisovými vzory. :) Do toho ještě Westbam pózoval všudypřítomným party fotografům a ten moment, kdy Afrika pravou rukou scratchoval a levou se jen tak (aby řeč nestála) podepisoval, tak ten si budu pamatovat ještě opravdu dlouho! A na co nejvíc navštěvníci KC Karlov reagovali? Mega úspěch měla jejich Global Players s notoricky známými vokály "My Name Is Techno, Call Me Electro" a výborně vyzněl i jiný singl - New World Order, který ovšem Westbam zahrál v instrumentální verzi, aby se Afrika vokály blýsknul živě přímo do mikrofonu. Tenhle tandem byl opravdu sehraný a jsem rád, že jsem se ho mohl zúčastnit! Kde byl však Pav? Aha...

Zdálo se, že většina návštěvníků zapomněla na scénu Kingdom lovely beats, která se nacházela v Drakovi. To byla velká škoda, protože se o tuto stage starala půvabná stvoření Reeha, Lillou, Kris-Tee a Mary Love. Zastihl jsem Lillou a Reehu a nebýt ostrého zvuku, který v místnosti panoval bych tuto stage pojmenoval rajskou zahradou pro scratchováním a vyřváváním do mikrofonu unavená ušiska. :) S benešovským KC jsem se loučil ve chvíli, kdy se Westbam chlubil pásem šampióna zápasníka... Tudíž se o poslední slovo a shrnutí postará opět kolega Myclick. :)

"Kolega Myclick" nezůstal o mnoho déle. Vyrážel jsem domů asi ve tři hodiny s pocitem, že tahle párty se vážně povedla. Netrpěl jsem nedostatkem tekutin, mohl jsem je také bez potíží odkládat, se šatnou nebyl žádný problém a kromě obrovské show na hlavní stagei jsem si to bezvadně užil při setu Dana Cooleyho. Ten měl zpočátku problémy s vypadáváním zvuku, kdy jako napotvoru mu odposlechy vypadly právě v místech, kde spolu desky jely současně. Možná to bylo způsobeno zbytečně předimenzovanou úrovní zvuku v této stagei. Každopádně Danovy desky se spoustou atmosférických ploch, místy ke snění i k tancování, lehkým breakbeatem a dlouhými basovými linkami, mě krátce po půlnoci příjemně v druhé stagei nadnášely. Litujte vy, kdo jste minulou sobotu v Benešově chyběli!