REPORT
Report ze sobotního koncertu The Young Gods od Koudise
Cože? Už jste to slyšeli?! The Young Gods přijedou do naší malebné republiky představit své nové album Everybody Knows! Nevím, jak si to vysvětlit, ale nebude to jediná zastávka... Trutnov, Praha, znovu Praha a Ústí nad Labem. Slyšíte dobře - lístky do Paláce Akropolis se rozprášily rekordní rychlostí a páteční koncert byl podpořen i sobotním vystoupením, aby nikdo nebyl ochuzen. Švýcarská formace v čele s Franzem Treichlerem, která hraje více jak čtvrt století směs elektroniky, punkrocku, samplů, industriálních zvuků a hluků, si tady vytvořila širokou základnu posluchačů. Já jsem byl touto skupinou zasažen až s jejich nejnovějším albem a byla to láska na první pohled. Nebo spíš poslech? Klidné pasáže doplněné ruchy, vzruchy a hluky spolu s psychedelickými tóny, které se linou ze všech možných nástrojů a mašinek člověka prostě očarují! Slyšel jsem je doma, slyšel jsem je v autě, slyšel jsem je při noční procházce na autobus, slyšel jsem je v Akropoli a slyším je dokonce i teď, když píšu tenhle text...
Když ne v pátek, tak aspoň v sobotu!
Páteční vystoupení bylo beznadějně vyprodané a zaplněné na všech frontách. Nic jiného mi nezbývalo, nežli si zaskákat na "mladé bohy" až v sobotu. Celé sobotní odpoledne mi chodily SMS o zaplněné Akropoli, kde se nedalo hnout ani na krok a ten, kdo si prý během vystoupení odskočil pro pivo, tak už se na své lukrativní místo nevrátil. Další zprávy pojednávaly o kvalitě koncertu, kde se chválou nešetřilo. V sobotní podvečer jsem si vyšel směr Palác Akropolis... Už z dálky jsem viděl černý autobus s přívěsem a ihned mi bylo jasné, komu asi patří. Vstup proběhl bez problémů, obešlo se to bez fronty na šatnu a dalších nepříjemností. Při vstupu do sálu mám radost, že jsem přišel včas, a že si můžu vybrat klidné místo s bezvadným výhledem a poslechem. Pozorovatelnu jsem si našel nahoře na balkónu, kde jsem měl ideální přehled o dění na pódiu i pod pódiem.
Ne Aladinova, ale Treichlerova lampa!
Zprvu jsem se zarazil, když jsem viděl poloprázdný sál - že by druhé vystoupení nezaplnilo ani zdaleka prostory žižkovského paláce? Naštěstí se po půl hodině sál zaplnil a společně jsme se teď pro švýcarský hudební projekt stali důstojným publikem. Omrknul jsem technické vybavení kapely: pořádná základna bicích, klávesy, kytary, mikrofon, LED stěny, stroboskopy a všelijaké mašinky. V centru dění dominoval držák na mikrofon, který měl zespodu uchycenou lampu, jež poměrně strašidelně osvětlovala Treichlerovu tvář. Na pozici frontmana nechyběl pořádný tepich. Postupně pohasínala světla v sále, rozhostila se tma a do reproduktorů se začalo linout intro, během něhož naběhli všichni čtyři členové kapely na pódium. Přesný tracklist bohužel neznám, ale pokud se nemýlím, Bozi začali své vystoupení písničkou Blooming. Treichler si stoupnul před mikrofon, se kterým se začal mazlit a jemně mu našeptávat uhrančivé texty tohoto tracku.
Jako v transu...
Publikum poklidně sedělo a zasněnou písničku vstřebávalo. Několikrát jsem se přistihnul, že zavírám oči a dostávám se do transu. Do toho začala znít kytara, na kterou Treichler brnkal. Euforie jak má být! Publikum krátce zatleskalo a mohlo se pokračovat... Švýcaři zahráli spoustu tracků z nového alba a tak jsme si vychutnali: No Land´s Man, Mister Sunshine, Introducing, Tenter le Grillage i Miles Away. Sehranost muziky a světelné show byla famózní. Při písničce Mister Sunshine se LED stěny zbarvily do žluta a melodie se dokonale skloubila se světly. Cítil jsem se jinde... Znáte ten pocit, když se zasníte a ocitnete se někde, kde je hezky? Já se cítil podobně. Byl jsem vtáhnut psychedelií někam hluboko do vesmíru, kde jsem si vychutnával každý tón. Poklidná muzika, kterou v první části koncertu produkovali ze svých reproduktorů, mi dělala samou radost.
Bohové musejí být šílení!
Přeci jen nejsou nejmladší a každý časem musí usoudit, že je čas vyměknout. Písnička Two To Tango byla přednesena tak dokonale, že publikum poděkovalo kapele dlouhým potleskem. Sám jsem pleskal jako o život. Z ničeho nic se zdálo, že Bohy něco rozlobilo, jelikož hrábli do kláves, kytar a mašinek a koncert se úplně otočil o 180 stupňů. Takovýhle nářez, který začali hrát po tomto klidném tracku, jako je Two To Tango, jsem ještě nezažil. Stroboskopy, ruch, šum a psychedelický rauš ovládly Akropoli! Dole vidím, že se rozprostřelo hotové peklo. Lidé tancovali, skákali, dupali, házeli vlasy a maximálně si to užívali! Taky mám rád, když se The Young Gods zlobí! :) Treichler předváděl taneční kreace a pokračoval v drsné smršti tracků ze starších alb. Koncert jsem opustil těsně před koncem a pokračoval dál. Pocity z příjemného vystoupení mě však hřejí ještě teď.
foto: gonza gonza@techno.cz